Bylo by nesporným hříchem nezmínit se v těchto stránkách o dějinách naší obce. Na své historii zakládá pýchu a čest každá země, neexistuje tedy důvod, proč by mělo být Rokytno výjiímkou a zapomenout na své bohaté dějiny. Bez nich by bylo Rokytno zcela jistě chudou obcí a odkazy pro budoucí generace by se shromaždovaly od pozdější doby a rozkvět obce by byl pomalejší.
Prvopočátky
Přesné datum založení osady Rokytna dnes již nelze zjistit zcela přesně, neboť mnoho přesvědčivých dokumentů se do dnešní doby nedochovalo, můžeme tedy jen přibližně usuzovat. Pro první staletí našeho letopočtu je příznačný velký výskyt bažin, který bránil souvislému osídlování. Až ve třináctém století se dozvídáme z jedné zajímavé kroniky, že představený opat opatovického kláštera Ondřej II. nechal vyplenit okolní křoviska a obdělat půdu, v těchto místech vzniklo Rokytno a nedaleké osady Borek, Bukovina atd.
O názvu Rokytna
Název pro obec Rokytno pochází ze starodávného označení pro vrbu - rokytu. Vrboví bylo tehdy hojně rozšířeno v mokřinách a na březích potoků.
Osídlení
Osídlení Rokytna probíhalo ve čtrnáctém století, první písemný záznam o Rokytnu můžeme objevit v patnáctém století v období husitského hnutí. Husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka se zmocnil panství Opatovického kláštera a roku 1421 učinil střediskem panství Kunětickou horu. V roce 1436 se českým králem stává Zikmund, a ten daroval Bořku zástavní listinou část zaniklého panství.
Život za feudalismu
Nedílnou součástí feudálního společenství byla robotní povinnost. Do 16. století byla robota poměrně krátká, platila se peněžní daň a byly odváděny naturálie. Nejdelší robota byla v 18. století, v té době někteří sedláci sloužili na panském pozemku až 104 dní v roce. Od roboty bývali osvobozeni rychtáři, krčmáři a někteří řemeslníci. Robota se definitivně zhroutila s feudalismem v roce 1848.
Archeologické nálezy v okolí obce
Nejdůležitějším odkazem našich předků jsou hmotné památky, které jsou jakýmsi stavebním kamenem celého dějepisu a historie vůbec. V okolí Rokytna bylo učiněno mnoho významných nálezů z doby kamenné, železné i bronzové. Nejvíce věcí bylo objeveno v roce 1884, za zmínku stojí bronzový lvíček ze třináctého století a bronzová kaditelnice z téže doby.
Blouznivci v Rokytně
Toleranční patent rakouského císaře Josefa II. umožnil vyznávat jinou víru něž katolickou, pouze však luteránství a kalvinismus. Byl i tací, kteří neuznávali žádnou víru a přikláněli se k rozličným alternativám, což bylo v té době sektářství. Nehlásili se k nim pouze lidé žijící na ,,okraji´´ společnosti, často s nimi sympatizovali i vedoucí představitelé obcí. V okolí Rokytna, Býště či Chvojence měli významný vliv tzv. deisté. Deisté odmítali křest i křesťanskou formu uzavírání sňatků a desatero. Vrchnost měla s těmito lidmi velké potíže. Obsah oběžníku z 28. února 1782 nám odkrývá: ,,Při nynějším vyšetřování našich bloudících bratrův se vyskytlo, že někteří ve vsi Rokytně a Chvojenci tak velmi zmateni jsou, že krom jedinného Pána Boha ani Syna Božího, ani Ducha Svatého, ani následně Svatou Trojici, aniž čehož nevěřejí ani žádné víry ani náboženství nemají, mezi těma pak i dokonce rychtář spolčenej jest, kterej v temž ouřadě žádným způsobem strpěn býti nemůže´´. Centrem blouznivců bylo Rokytno a Chvojenec, neboť po vyhlášení tolerančního patentu roku 1781 se k nim přihlásilo 52 rodin. Později byli stejně potrestáni ranami holí.
Průmyslová revoluce a Rokytno
Průmyslová revoluce se svoji velkolepou myšlenkou nevyhnula žádné části světa a nejinak tomu bylo i v Rokytně, kde se začali zakládat první manufaktury zakládat v 19. století. Na sklonku minulého století byla významným obchodním a výrobním artiklem cihla. Roku 1891 byla postavena první rokytenská cihelna na cestě mezi Rokytnem a Drahošem. Další cihelna byla postavena v roce 1906, dnes bychom již k tomuto účelu nesloužící objekt nalezli na polní cestě západním směrem k Bohumilečskému rybníku. Snahy o dosažení co nejvyššího zisku se projevily i zemědělství. Kolem roku 1880 byla nejvýznamnější komoditou len, v té době jím bylo oseto nejvíce pozemků. Se lnem souviselo také budování pazderen. V roce 1860 byl v Rokytně postaven vodní mlýn, napájený potokem Bejštačka. Na jihozápadní straně od mlýna byl následně založen rybník, jenž jen dodnes významnou dominantou Rokytna a dodnes se využívá k chovu ryb. Postupem doby však vodní mlýn ztrácel na významu, až byl roku 1923 pro trvalý nedostatek vody definitivně ukončen jeho provoz. V Rokytně bychom v letech 1857 až 1897 nalezli pobočku státního hřebčína v Nemošicích. Správný chod stanice zajišťovala rakousko - uherská armáda.
Kultura a sport
Koncem devatenáctého století byl založen ochotnický divadelní spolek, později nazvaný ,,Jirásek´´. V meziválečném období rokytenští ochotníci nastudovali a sehráli 50 her. S dějinami obce jsou pevně spjati i hasiči. Chod obce si bez jejich vydatné a obětavé pomoci, stejně tak hasičských bálů, nelze ani představit. I v Rokytně se pěstuje sport. Tělovýchovná organizace Sokol pečovala o naší fyzickou kondici od dvacátých do čtyřicátých let našeho století. Fenoménem dvacátého století byl fotbal, a tak není divu, že se snažili rokytenští o založení vlastního klubu. Bohužel díky byrokratickým neduhům, už ve třicátých letech, nemohl být fotbalový klub řádně zaregistrován, nadšení opadlo a klub brzy zanikl. Mnohem barevnější a slavnější, i když trnitou historii čekal rokytenský lední hokej. Hokejový klub HC Rokytno byl založen roku 1941 a s krátkými přestávkami funguje dodnes.
Poválečná léta v Rokytně
V této předposlední kapitole si připomeneme léta 1945 - 89, která pro naši obec byla neméně významná jako ty předcházející, jako budou významná i léta budoucí. Budování obce probíhalo za dobrovolné fyzické pomoci občanů jak rokytenských, tak i rozličných svazů a spolků. Hlavně tím je toto období zajímavé a jedinečné. V Rokytně byla v padesátých letech postavena budova tehdejšího MNV, dnes obecního úřadu, poprvé se ozval místní rozhlas, předškolní děti se mohli svými rodiči nechat zapsat do mateřské školky. Šedesátá léta znamenají výstavbu koupaliště, které není dnes bohužel v provozu, zub času patřičně nahlodal školu, musela být její provedena generální oprava. Sedmdesátá léta obec nejvíce zmodernizovala a zkrášlila. Posuďte sami: rekonstrukce sálu v hostinci, vyčištění rybníka, nová pouliční svítidla, pomník padlých definitivně ,,přeložen´´ na náves, stavba nového hostince, počátek budování vodovodní sítě. Osmdesátá léta se vyznačuje dokončením vodovodní sítě a provedením přípojek do domovů našich spoluobčanů. Stavba nové prodejna byla jen konečnou třešničkou na dortu.
Devadesátá léta
Globálním trendem je ochrana životního prostředí a přírody, na niž se v žádném období lidských dějin nebere takový ohled jako dnes. Pro Rokytno to znamenalo mimo jiné vyhlášení, do té doby devastované, lokality Přesypy u Rokytna přírodní rezervací. Bývalá skládka odpadů, tzv. "Jílák" je dnes pečlivě rekultivován. Plynofikace nám umožnila nejen šetrné vytápění, ale i jeho automatizaci a ulehčení práce. Změna pohledu na ekologii však neznamená úpadek obce. Výrazně se proměnil vzhled školy a školní zahrady. Byly také položeny pod zem telefonní kabely a provedeny přípojky do bytů.
